|
|
Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Srovnávací analýza : Virginia Woolfová Paní Dallowayová a Michael Cunningham Hodiny
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Virginia Woolfová, autorka moderní prózy první poloviny 20.století, napsala roku 1925 svůj nejznámější román Paní Dallowayová, v němž líčí jeden červnový den roku 1923 Clarissy Dallowayové, která pořádá večírek pro svého manžela a své přátele. Druhou rovinou je příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, hrdiny, kterého následky hrůzné události pronásledují v podobě šílenství i po pěti letech od ukončení konfliktu. Ač se tyto dvě postavy nikdy nesetkají, jejich životy jsou propojeny na mentální bázi. Díky Septimově sebevraždě dojde k reflexi Clarissy Dallowayové a "splynutí" obou postav. Woolfové nejde o příběh, ale o zachycení prchavého okamžiku, plynoucího času, který vede ke smrti. Literární konstrukty v podobě postav jsou nositeli mnoha existenciálních témat, jako je smrt, konvence, prchavost času. Woolfová čtenáři nabízí techniku proudu vědomí, techniku sledování postav a událostí z více perspektiv. Výsledkem je charakteristika postav prostřednictvím postav ostatních a vnitřními monology postav samotných. Romány Virginie Woolfové předpokládají čtenáře vnímavého, vzdělaného, majícího přehled v oblasti světové literatury. Michael Cunningham, současný americký autor, vzdává čest Virginii Woolfové a ve svém románu Hodiny aktualizuje jak ji samotnou, tak román Paní Dallowayová. Přebírá původní název...
|
|
| |
|
|
Koncept pomíjivosti v románu V. Woolfové Paní Dallowayová
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce zkoumá koncept pomíjivosti v románu Virginie Woolfové Paní Dallowayová. Cílem práce je podat ucelený přehled těchto momentů, interpretovat je a ukázat, jakými technikami autorka dosahuje pocitu pomíjivosti; to vše především za pomoci teorií o čase Henriho Bergsona. Na základě myšlenek tohoto filosofa bude v práci prozkoumán i čas objektivní a subjektivní, jak se v Paní Dallowayové projevuje. Jelikož je v práci čas jako jedno z hlavních témat, lze v ní nalézt i přehled nejvýznamnějších filosofických teorií.
|
|
| |
|
|
Themes and Motifs in Virginia Woolf's To the Lighthouse
Limrová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat tematické a motivické vrstvy románu K Majáku britské autorky Virginie Woolfové. Cílem této práce je vyhledat témata a motivy, které Woolfová používá nejčastěji. Zaměřuji se zejména na detailní rozbor témat a motivů typických pro styl psaní Woolfové. Mimo jiné, cílem práce je i najít jednak pojítka s autorčiným životem, které měly nesporný vliv na volbu témat a motivů, jednak jiný záměr autorky k použití daných motivů. KLÍČOVÁ SLOVA Virginie Woolfová, K Majáku, modernismus, témata, motivy
|
|
|
"All this little affair with 'being' is over:" Metaphysical Crisis in Virginia Woolf's The Waves
Opravil, Vít ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
1 Abstrakt Práce si vytyčila prozkoumat tři různé problémy metafyziky v pozdním románu Virginie Woolfové Vlny a kontrastovat je s teoriemi tří myslitelů - Gillese Deleuze, Félixe Guattariho a Jacquese Derridy. První kapitola se zabývá přístupem Woolfové k subjektivitě. Deleuzova a Guattariho metoda definující subjektivitu jako vedlejší produkt strojové asambláže se ukáže být obzvláště vhodnou při čtení postav v prvních čtyřech kapitolách, kde se jejich těla a "subjektivity" formují různými způsoby. Deleuze a Guattari považují vlny z lyrických pasáží za abstraktní stroj, jehož aktualizacemi jsou asambláže postav. Nekomentují však teritorializační funkci slunečního světla, jež se ukazuje být stejně důležitou, a tedy je nutné ji analyzovat. Tato funkce koresponduje se stále vzrůstající oidipalizací postav, jež dosáhne svého vrcholu v páté kapitole románu, a která promění deteritorializovanou rhizomu v reteritorializovaný (tedy oidipalizovaný) systém signifikace. Druhá kapitola se zaobírá mechanismem teritoriálního stroje Slunce, obzvláště tím, jak redukuje rhizomu v centralizovaný systém, jehož centrum se dá považovat přes Derridovu teorii struktury za hru suplementarity. Percival se stává tímto (ne)centrem signifikující struktury. Centrum musí být rozpoznáno jako suplementární znak, který limituje nekonečnou...
|
|
|
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
|
host ::
RSS.